Podél toku Tiché a divoké Orlice v okresech Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí a po jejich soutoku i podél toku Orlice v okrese Hradec Králové leží mikroregion, jehož specifika jsou natolik výrazná, že zde došlo v roce 1996 k vyhlášení Přírodního parku Orlice. V této oblasti, v katastrálním území obcí Lípa nad Orlicí, Čestice, Rašovice, Týniště nad Orlicí, Nová Ves, Olešnice a Žďár nad Orlicí se na 330 ha se nachází naše farma. My, i ostatní zemědělské podniky, které zde hospodaří musíme ve svém zájmu pracovat tak, aby jsme v budoucnu byli schopni zachovat produkční i mimoprodukční funkce zemědělství a přirozenou biologickou rovnováhu, aby mimo jiné nedocházelo k nebepečí takových krizových situací, tak jako v červenci roku 1997 při katastrofálních záplavách, které se v dalším roce zopakovaly, a které zvláště výrazně ukázaly na nutnost respektování specifických podmínek tohoto mikroregionu.

Zemědělské podniky v této oblasti, které se od nepaměti specializovaly na chov mléčného skotu, se díky známé skutečnosti na trhu s mlékem dostávaly do ekonomických problémů. Po krachu několika mlékáren v okolí došlo ke kritickému snižování stavu skotu a trvalé travní porosty v oblasti říčního aluvia Orlice přestávají být obhospodařovány, což vede k dalším problémům a postupně i nevratným procesům v ekosystému oblasti. Na březích řeky se například nebývale rozšířila plevelná rostlina netýkavka žláznatá, ze které se na podzim stává pozvolně uhnívající rostlina, která nepříznivě ovlivňuje kvalitu vody v řece.

Rostlina se šíří nejvíce v období opakovaných záplav. Zranitelná je v období klíčení, ale pokud vyklíčí, stává se v místě výskytu dominantním druhem. Lokalitu silně zastiňuje, vytváří silné opěrné kořeny, které likvidují kořenový systém původní vegetace. Ta už pak nemůže netýkavce žláznaté dále konkurovat. Místa zamořená zvětšující se populací druhu se musí dlouhodobě ošetřovat, aby byl druh potlačen.

Farma u řeky Orlice se z výše uvedených důvodů rozhodla realizovat konverzi stáda s kombinovanou užitkovostí (ČESTR) na masnou užitkovost (Aberdeen Angus) a přejít na extenzivní pastevní chov masného skotu bez tržní produkce mléka, což umožnilo ekologicky šetrnou produkční zemědělskou činnost, která nastavila rovnováhu mezi požadavky celospolečenskými (retenční funkce říční nivy při záplavách, ekologické funkce říční nivy, udržení charakteristického krajinného rázu), se zájmy vlastníků a uživatele zemědělských pozemků.

Využití trvalých travních porostů kolem řeky Orlice k pastvě skotu je vlastně jedinou smysluplnou alternativou ruzumného hospodaření v tomto překrásném koutu naší země.