V současné době kupuje biopotraviny zhruba pět procent obyvatel Česka pravidelně a dalších asi 25 procent nepravidelně. Příznivci zdravé výživy přitom tvrdí, že by kupovali biopotraviny častěji, kdyby nebyly tak drahé. Cena je pro většinu spotřebitelů jedním z nejdůležitějších kritérií. Ta ale podle odborníků nesouvisí s kvalitou, ale s dostupností suroviny na trhu. Pokud se například biopotravina vyrábí ve větších objemech, je dostupná na trhu a snižují se i náklady na jednotku produkce.

Díky modernímu, avšak nešetrnému pěstování potravinových surovin a jejich průmyslovému zpracování je dnes pojem bio obecně považován za synonymum zdraví.„Řada spotřebitelů uvádí, že biopotraviny mají lepší chuť, například biomléko, které není odtučněné. Existují studie, které prokazují, že biopotraviny mají vyšší obsah vitamínů, minerálů a dalších zdraví prospěšných látek,“ říká vedoucí oddělení ekologického zemědělství při ministerstvu zemědělství Martin Leibl. Podle České společnosti pro výživu a vegetariánství, která porovnávala několik desítek studií o biopotravinách, obsahují bioprodukty v průměru o 27 procent více vitaminu C, o 29 procent více hořčíku a o 21 procent více železa. Vyšší hodnoty byly zjištěny také u fosforu, vápníku, mědi, manganu a draslíku. Bioprodukty obsahují až dvojnásobek minerálních látek a o polovinu vyšší obsah ochranných látek, například antioxidantů, které pohlcují škodlivé volné radikály.Díky ekologickému zemědělství naopak neobsahují pesticidy, genově upravené rostliny a suroviny, škodlivá antibiotika. Všechny tyto látky mají vliv na zdraví člověka. Biopotraviny vyráběné z bioproduktů nesmějí obsahovat přídatné látky na prodloužení trvanlivosti, které mohou vyvolávat srdeční onemocnění, osteoporózu, migrény a hyperaktivitu. Díky absenci škodlivých látek především xenobiotik mohou biopotraviny nejen lépe chutnat, ale i vypadat. Člověk, který bude jíst biopotraviny a bioprodukty, má podle všeho šanci upevnit své zdraví a mít větší požitek z jídla. Koupí bioproduktů navíc podporuje zdravější a přirozenější způsob života.

To, že jsou biopotraviny vyráběny šetrnějším způsobem bez tělu škodlivých xenobiotik a konzervantů, však podle

odborníků neznamená, že jsou zdravější. „Biopotraviny neřeší problém diet a skladby vyváženého jídelníčku. Jsou pouze alternativou běžných potravin,“ říká nutriční terapeutka Věra Králová.
Pokud si tedy člověk koupí biobůček, nemůže spoléhat na to, že bude mít méně tuku nebo chtít po biovejcích, aby měla méně cholesterolu.

„Množství bílkovin, tuků a sacharidů se nemění v závislosti na tom, zda je daná potravina bio či není,“ doplňuje Věra Králová. Díky šetrné výrobě bez použití chemie tak může být biopotravina dokonce tučnější – například biomléko, biosýr, biojogurt a podobně.

Nešetrnou tepelnou úpravou bioproduktů však mohou být, stejně jako u všech ostatních surovin, znehodnoceny některé cenné látky, především vitaminy. Kvalitu biopotravin může ovlivnit i nevhodné nebo dlouhodobé skladování. Takto znehodnocena může být například biozelenina, která zpočátku obsahovala více cenných látek než běžná zelenina.

Mají tedy bioprodukty či biopotraviny v našem jídelníčku šanci? Mohou nahradit běžné potraviny? Pokud má člověk pestrý a vyvážený jídelníček, odborníci nebrání obohatit jej i o biopotraviny.
„Neznamená to ale, že potraviny, které nejsou dostupné v biokvalitě, bude ze stravy omezovat,“ varuje Věra Králová. Pokud například člověk nemá možnost koupit biomrkev, je lepší, když si koupí jinou, místo toho, aby ji kvůli tomu přestal konzumovat.

Zelenina se produkuje v malých objemech, proto je cenově dražší. Ceny jogurtů jsou naopak srovnatelné s konvenčeně vyrobenými. V případě dovozových biopotravin nižší cena souvisí například s levnou pracovní silou, proto může být například biokáva levnější než klasická káva.

Parodoxem zůstává, že přirozeně vyráběné biopotraviny jsou obecně dražší oproti průmyslově upraveným. Cenu konvenčních potravin zlevňují přídatné látky - éčka, jejichž použití je v biopotravinách minimalizováno. Podle

Rychnovského deníku, foto archiv autora