Články
Úvod » Články » Značení masa v řetězcích
Rychlý kontakt
Mobil: +420 776 145 656
Telefon: +420 494 371 385
E-mail: info@farmaurekyorlice.cz
Články

Specifické podmínky hospodaření

Podél toku Tiché a divoké Orlice v okresech Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí a po jejich soutoku i podél toku Orlice v okrese Hradec Králové leží mikroregion, jehož specifika jsou natolik výrazná, že zde došlo v roce 1996 k vyhláš...

Recepty

Nejlepší recepty - Farma u řeky Orlice

 Nejlepší recepty - Farma u řeky Orlice

Na roládu nejlépe použijte maso z roštěnce.
Autor: Dadalova kuchařka

Anglický roastbeeaf

Anglický roastbeeaf

Klasický anglický roastbeeaf
Autor: Gastro news

Značení masa v řetězcích

balene masoOpakovaně sleduje Český svaz chovatelů masného skotu za pomoci regionálních a okresních agrárních komor značení hovězího masa nabízeného v regálech obchodních řetězců. Výsledky šetření zveřejnil na tiskové konferenci pořádané Agrární komorou ČR v minulém týdnu v úterý. Akce probíhala v termínu od 25. dubna do 15. května po celé České republice. Šetření proběhlo v ČR stejným způsobem a podle jednotných pravidel, daných metodickým návodem zpracovaným Českým svazem chovatelů masného skotu v 33 obcích.
Svaz získal odpovědi z 35 agrárních komor, zpracováno z nich bylo 32, zbytek zaslaných odpovědí neodpovídal zadání a byl ze zpracování vyřazen. Celkem šlo o 298 zpracovaných vzorků.

Obchodní řetězce, kde proběhlo šetření:

  • Albert – odebráno 13 vzorků, z toho dva byly původem CZ
  • Billa – odebráno 31 vzorků, z toho 30 CZ COOP – odebrán 1 vzorek CZ
  • Hyperalbert – odebrány tři vzorky, žádný z nich nebyl CZ
  • Hypernova – odebráno 20 vzorků, z toho 3 CZ, zbytek převážně Polsko (PL) a Irsko (IE)
  • Interspar – odebráno 15 vzorků, z toho 10 CZ
  • Kaufland – odebráno 125 vzorků, z toho 31 CZ, zbytek převážně Německo (DE) a Rakousko (AT)
  • Lidl – odebrány čtyři vzorky, z toho 4 CZ
  • Maso Novák – odebráno 12 vzorků, všechny CZ
  • Makro – odebráno 7 vzorků, z toho 6 CZ
  • Penny – odebráno 10 vzorků, z toho 9 CZ
  • Tesco – odebráno 57 vzorků, z toho 13 CZ, zbytek převážně PL a IE.

 

Závěr: U největších obchodních řetězců s nejvyšším podílem na českém trhu (Kufland, Tesco a Ahold – Hypernova, Albert, Hyperalbert) je zastoupení hovězího masa původem z ČR nejnižší, naopak u menších diskontních prodejen (Billa, Penny, Lidl) spíše či zcela převládá nabídka hovězího masa z ČR. Tento výsledek se shoduje s nálezem šetření, které samostatně organizoval ČSCHMS v loňském roce.

Původ hovězího masa (podle údaje o narození zvířete): Rakousko – 38 ČR – 121 Německo – 42 Irsko – 34 Nizozemsko – 1 Polsko – 35 UK – 3 nejasný či neuvedený původ – 24 Závěr: Z celkem 298 vzorků je 121 českého původu (40%), 155 zahraničního původu (52%) a 24 nejasného (neuvedeného) původu (8%). Chyby ve značení Nejvíce nedostatků z hlediska úplnosti a správnosti povinně zveřejňovaných informací bylo zjištěno u řetězce Kaufland (například jiné označení země porážky a čísla jatek, nesoulad mezi číslem zvířete a jeho původem, chybějící schvalovací číslo jatek nebo bourárny). Chyby obdobného charakteru byly také shledány u řetězců Tesco a Ahold, drobné chyby se pak vyskytovaly v menším měřítku i u ostatních řetězců. Nejčastěji se však objevuje chybné uvedení věku zvířete či jeho kategorie s cílem nabízet maso především z kategorie „mladý býk“. Do této kategorie může být zařazen pouze skot samčího pohlaví do věku 24 měsíců. V praxi se však často ukazuje, že i starší zvířata jsou mnohdy „omlazena“ s cílem zvýšit jejich kvalitu.

Závěr: Vzhledem k tomu, že největší počet vzorků pocházel z obchodů Kaufland, je statisticky neprůkazné zjištění o největším počtu chyb v tomto řetězci. Obecně lze však říci, že množství chyb (zásadního charakteru i méně závažné) je v průměru poměrně vysoké a neukazuje na zlepšení stavu proti minulosti.

Dohledatelnost

Dohledatelnost původu zvířete, respektive masa, je základním principem, proč jsou obchodníkům legislativou dány povinnosti zveřejňovat informace o původu hovězího masa. V praxi se však zcela jednoznačně ukazuje, že drtivá většina obchodníků tyto informace uvádí pouze z povinnosti, než aby byly využitelné pro běžného spotřebitele. Je to dáno zejména tím, že obchodníci mají možnost identifikaci zvířat uvést dvěma způsoby – buď uvedením registračního čísla zvířete (ušní číslo), či registračním číslem skupiny, takzvanou šarží, přičemž pouze první z nich, a to ještě pouze v případě zvířat českého původu, v praxi umožňuje spotřebiteli praktickou možnost snadno si původ zvířete a další informace o něm dohledat (původ zvířat z ČR lze najít na www.hovezimaso.cz). Pokud obchodník uvede pouze číslo šarže, je to pro zákazníka naprosto nic neříkající údaj, který si nemá možnost nijak ověřit. Stejně tak je tomu v případě uvedení čísla zvířete zahraničního původu, i v tomto případě je dohledatelnost pro českého spotřebitele téměř nulová.

Závěr: Z celkem 298 vzorků bylo 121 původem z ČR a z nich pouze u 58 byla identifikace uvedena pomocí ušního čísla zvířete. Tedy pouze u 58 vzorků ze všech (tj. 199,4%) by bylo možné prakticky dohledat jeho původ. Celý systém tak spíše funguje jako plnění zákonné povinnosti než jako servis pro zákazníka. Je pouze několik zpracovatelů a obchodníků, kteří naopak jdou nad rámec legislativních povinností a navíc dobrovolně uvádějí další informace o původu zvířete, jako je třeba jméno posledního chovatele či zcela zřetelné uvedení českého původu masa (např. formou vlaječky).

loga řetězcůVýsledky průzkumu Z uvedeného průzkumu vyplývá, že nabídka hovězího masa ze zahraničí se u obchodních řetězců v průměru pohybuje nad úrovní 50%. Velkou měrou se na tom podílí řetězec Kaufland, kde převládá maso z Německa a Rakouska a markety patřící pod společnost Ahold, kde dominuje hovězí maso z Irska a Polska. U této společnosti je to dáno zejména faktem, že její hlavní zpracovatelská kapacita se nachází na území Polska a veškeré hovězí maso (či jeho drtivá většina) nabízené v České republice pochází z tohoto závodu.
Neuspokojivě lze také hodnotit z hlediska spotřebitel minimální přínos z povinnosti hovězí maso označovat, neboť se v praxi ukazuje, že pouze asi 19% lze fakticky dohledat.
Celkově je značení hovězího masa obchodníky bráno pouze jako „nutné zlo“ plynoucí z legislativy (která se mnohdy dodržuje částečně nebo dokonce vůbec) a ne jako marketingový prostředek pro zákazníka, který by měl vzbudit v zákazníkovi důvěru v nakupovaný výrobek. To je bohužel však velkou měrou dáno také nezájmem českých spotřebitelů, jenž pramení z nevzdělanosti zákazníků, kteří značení nesledují a následně jej nevyžadují po obchodnících. Ti toho vhodně ve svůj prospěch využívají. Tento trend chování obchodních řetězců je patrný již delší dobu a nejeví se žádné známky zlepšení (proti předchozímu šetření ČSCHMS), v některých aspektech je situace ještě horší než v minulosti (např. Ve větší míře je i českými zpracovateli využívána možnost označit zvíře pouze číslem skupiny a prakticky tak zamezit zákazníkovi dohledat jeho původ.

Autor: Kamil Malát, ředitel ČSCHMS, Zdroj: týdeník Zemědělec